ŠTĚPÁN CHÁB
Je středa podvečer, za oknem zuří globální změna klimatu a od ukřižování Ježíše Krista uteklo už dlouhých 727 927 dní, pokud do věci zahrneme i přestupné roky a torturu lidství stanovíme na 3. dubna roku 33. Do toho na mě z mediálních výstupů útočí slova o stavu Evropské unie, kterou nám nadělila Ursula von der Leyenová, tohoto času stále ještě předsedkyně Evropské komise.
Jako vládkyně všech moří a pevnin spadá pod vládu von der Leyenové i hora Olymp. „Letošní léto se už nesmí opakovat,“ pravila v projevu Diova zástupkyně. Samosprašnost takového prohlášení odkazuje na moudrost socialistických vlád, které do úmoru pokřikovaly po těch našich československých lučinách a skalinách a plískanicích nad tatrousá, že větru, že dešti, že všem těmto přírodním nepřístojnostem poručíme, v kanalizaci odvedeme, drtícím strojem proženeme a pak staneme ne na Olympu, ale nad ním, my malověrní.
A zvelebila úrodný klín evropských sluchovodů rovněž plánem na to, jak se surovinově zabezpečíme proti nepřízni „nepřátelských sil, které Evropu obléhají“. Usneseme se na založení „Evropské korporace pro kritické suroviny“. Ta dle Diova živého vtělení na zemi a v Bruselu bude nakupovat a skladovat ty ze surovin, které je nám třeba k prosperitě. Korporace pro skladování, byrokracií řízený sklad, kde se budou kupit nakoupené suroviny. Nakoupené od toho nepřátelského světa, který Evropu obklopuje, svírá, tísní a znepokojuje. Velmi prozíravé opatření. Ať dřou jiní, my budeme jen nakupovat. Takhle na tu prosperitu musíme. Och, jak se mé duši ulevilo, že v čele máme takový promyšlený bolehlav.
Slyšte další slova živého boha. „Milý Marku, ráda bych s vámi spolupracovala na tom, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie,“ hodila Ursula očkem po kanadském premiérovi a nalila tím nepřátelským USA zase něco krmení do pohrdání naší existencí. Ovládneme svět. Evropská unie metastázuje pro světový mír.
A dostavil se i bůh Arés, bůh války, bůh děsivý, bůh mstivý. „Budeme Ukrajinu podporovat silněji než kdy dřív i po dobu nejtěžší zimy války,“ vychrlila do panoptika Evropského parlamentu Ursula von der Leyenová. Maska boha Arése při tom z tváře naší slovutné vládkyně sklouzla a odhalila masku další. Masku bohyně Apaté, bohyně falše, klamu, podvodu. Ó, velký Hermési, pod který kámen, pod který skalní masiv jsi ukryl evropské umění diplomacie.
I vyseděla, ta naše perlorodka, další vzácnou perlu sebeklamu. „Děláme vše pro to, abychom byrokracii snížili,“ vyhřezlo z úst naší vládkyně. Té, kterou posledních sedm let provází až trapné zaplevelování systému zduřelou byrokracií. Onen legendární princip – vytvoříme problém, abychom proti němu mohli s urputností gladiátorů bojovat – je vymalovaný s citem renesančního umělce.
A s jakým zápalem se Ursula pustila do obhajoby zeleného údělu, to by až jeden zaplakal. Rušit stabilní zdroje, protože na zapojení čeká miriáda malých solárních a větrných zdrojíčků, které sem tam, jak se maceše přírodě zalíbí, nakašle do zásuvek nějaké to krmivo pro naše elektroniku. A ano, naše vládkyně popatřuje krhavým okem i na bitvy u Hormuzu, na bitvy kol ukrajinských Karpat, které nám berou perspektivy. A proto musíme do roku 2040 zdvojnásobit své využití elektřiny a razantně snížit fosilní zdroje. A tím vším se dočkáme odpoutání od plynu i ropy. Ježiš, já jsem tak hrdý Evropan, tedy ne Evropan, to je jen geologický rámec, Evropanounijník, tak je to správně. Sem tam foukne, sem tam zasvitne, ale my, my na to budeme připravení. A jen to slunko vykoukne, naše elektrická soustava se naplní takovou přemírou energie, až snad praskne. Nebo snad radši ne. Nebo možná jo. Co my víme. Nikdo neví. Snad jen plánovačí té naší pětiletky. A v sázkové kanceláře by mohly mít také povědomí.
Chvilku si Ursula vyšetřila i na Skynet dneška, na umělou inteligenci. Podle ní musíme zůstat v čele peletonu vývoje umělé inteligence, být nejlepší, nejobdivovanější. Leč v dalších větách, snad pod tíhou reality, zaburácela do vyděšených tváří eurposlanců, že vlastně není třeba být v peletonu. Že to za nás vymyslí ostatní. Tedy ti z toho zlého světa, který Evropu obklopuje. To je brilantní inteligence, která nesnese ani srovnání. My si sedneme a budeme točit na prstech mlýnek. Zlý svět nám doveze suroviny, zboží a i ten technologický vývoj zvládne. Proč bychom se dřeli. Cizí vývoj pak omezíme nějakým bujarým nařízením, směrnicí, nebo prostou kanalizací. AI Act už máme. DSA už funguje. To by bylo, abychom se do toho peletonu nepropracovali za pomoci zákazů a omezení.
Pak tu máme samozřejmě ty úděsné hlasy, které projevují nesouhlas. A tam si naše nejmoudřejší vládkyně postavila všechny do latě. Nikdo, nikdo nám nesmí bránit v hlubší integrací, ve větší svázanosti našich zemí. Pojmenovala je. Odpůrce evropské integrace, brrr, jak ohavné. Nacionalisty. Jezuskote. Ruské vměšování. Toho ještě trochu. Nebo dezinformace. No páni. Tyhle čtyři skupiny postavila vedle sebe a pravila, že proti nim musíme a budeme bojovat. Moudrost jejích slov v tu chvíli málem rozleptala řečnický pultík. Odpůrce integrace spojila s ruským vměšováním, s dezinformacemi, s nálepkou nacionalistů. Do jednoho pytle nasypat opoziční hlas a hlas zavilého nepřítele.
Boj je dokonán. Nesouhlasící občan je hybridní hrozbou. V tu chvíli si mé ledví řeklo tiše – echt co, ty jdi taky do p*dele – a já projev naší moudré radši vypnul a šel počítat padlé.
Ursula von der Leyenová už tady na naší planetě s námi kolem Slunce korzuje přesně 24 814 dní. Je to zázrak… kterého jsme snad mohli být i ušetřeni.
24 přečtení
(2 votes, average: 5,00 out of 5)





