Zde už může jít o život: Hackerské útoky nyní také na krevní banky

Zde už může jít o život: Hackerské útoky nyní také na krevní banky

V dlouhém výčtu různých hackerských útoků, ke kterým v poslední době dochází, se nyní přidávají další. To opět posiluje podezření, že by se mohla chystat tzv. „kybernetická pandemie.“

Mimo hackerských útoků na mrazáky v několika různých evropských zemích i v Pentagonu, došlo během října také na útoky na různé finanční instituce po celém světě.

To nám naznačuje, že hacknout lze v dnešním online světě téměř vše, co lze ovládat přes internet. V kontextu s tím nevidím ani jako příliš rozumné si pořizovat chytré spotřebiče.

Také je třeba si uvědomit, že EU nařídila ve všech zemích přechod na chytré elektroměry a uvažuje se v tomto směru i o vodoměrech.

Málokdo si uvědomuje, že tyto údajné výdobytky moderní doby mohou být tím, co nějaký globální kybernetický útok postihne především.

Stejně tak asi jen málokoho napadne, co vše může být takovými útoky postiženo.

Francouzská služba transfuze krve EFS byla také cílem tohoto bezohledného útoku. Podle mediálních zpráv bylo několik lednic, ve kterých jsou uloženy krevní zásoby, přeprogramováno z minus 30 stupňů na plus 110 stupňů.

Protože to technik rychle objevil, nedošlo k žádnému poškození. Služba pro darování krve potvrdila kybernetický útok na třech místech.

Její ředitel Frédéric Pacoud vysvětlil, že bezpečnost produktů nebyla ohrožena. Kdyby však kybernetický útok nebyl odhalen tak rychle, mohly by být ztraceny krevní zásoby určené pro pacienty.

Tak vysoká teplota by krev jednoduše uvařila.

To ukazuje, že pachatelé jsou ochotni jít i přes mrtvoly. Pokud by se takový útok dotkl většího počtu krevních bank a ne všude by si ho všimli, už by to neznamenalo jen zkažené potraviny, ale ztracený život.

V posledních dnech byly hlášeny problémy s chladicími systémy supermarketů v Německu, Belgii, Estonsku, Finsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku.

Před třemi týdny už došlo k velkému útoku na zastaralé chladicí systémy dánského výrobce ve francouzských supermarketech. Všude musely být vyhozeny hromady potravin v hodnotě stovek tisíc eur.

Dosud nebyly vydány žádné požadavky na výkupné ani jiné indikace pachatelů a jejich motivů, alespoň žádné, které by byly veřejně známy.

Takže vyvstává otázka, kdo stojí za těmito útoky, které mohly způsobit smrt lidí tím, že se zničí zásoby krve, jež jsou nezbytné pro přežití. 

Právě fakt, že nedochází nejen k odhalení, ale ani k nějakým spekulacím v médiích, je velmi podezřelé.

Dalo by se očekávat, že se už dávno v korporátních médiích objeví obvinění Ruska, jak je dnes již tradicí, ale nic takového se kupodivu neděje.

To jen opět posiluje podezření, že toto vše jsou jen testy před plánovanou kybernetickou pandemií.

A pokud tomu tak skutečně je, pak je třeba počítat s tím, že přijdu další útoky, které dále přitvrdí, ať už na základě výběru cílů nebo rozsahu takových útoků…