Nedávno jste si zde mohli přečíst o zdravotním riziku, které vzniká uvolňováním PFAS v důsledku oděru vrtulí. Také byl zjištěn vliv škodlivého infrazvuku či mikroplastů.
Jenže látek, které se během provozu větrných turbín uvolňují do okolí, je mnohem víc. V současné době, kdy se větrní baroni snaží těmito monstry „oblažit“ nejednu lokalitu i u nás, je nutné vědět, co s sebou jejich přítomnost přináší.
To, co provozovatelé prezentují jako neškodné, ohrožuje nejen naše zdraví, ale také naše potraviny a vodu. Co budou zemědělci dělat s kontaminovanými plodinami?
Co budou dělat starostové, pokud budou žalováni za pochybení v důsledku ohrožení veřejné bezpečnosti? Výmluva typu „nevěděl jsem“ již nebude po instalaci turbín platná. Proto je zásadní být si těchto toxinů vědom.
Pojďme se na tento toxický chemický koktejl podívat blíže.
Mikroplasty
Rotory moderní větrné turbíny mají povrch přibližně 250 metrů čtverečních. Výzkumná služba německého Spolkového sněmu (WD 8 – 3000 – 077/20) z roku 2020 poskytuje následující stručné informace o specifickém aspektu eroze listů rotoru:
Oděr mikroplastů nejen zhoršuje výkon systému, ale jako nanočástice také znečišťuje životní prostředí a představuje riziko pro lidské zdraví .
V plicích mohou probíhat zánětlivé procesy, které v chronických případech mohou vést k poškození orgánů a dokonce i k rozvoji nádorů.
Vláknem vyztužené plasty se degradují vlivem všech faktorů prostředí, jako je UV záření, déšť, sníh, kroupy, vítr a také nárazy hmyzu a ptáků. Uvolňují mikročástice.
Každá větrná turbína každoročně vrhá na pole a do lesů několik kilogramů mikrovláken. V závislosti na zdroji uvolňuje 31 000 větrných turbín v Německu ročně 1 395 až 3 100 tun mikročástic. .
PFAS je zkratka pro perfluorované a polyfluorované alkylové látky.
Erozí rotorových listů se neuvolňují jen mikroplasty, ale také vysoce toxické perfluorované mastné kyseliny (PFAS). V dokumentaci k omezením Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) se uvádí, že PFAS se používá v nátěrech rotorových listů.
V izolaci kabelů, mazivech, plastických mazivech a chladicích kapalinách součástí větrných turbín se však nacházejí i další látky znečišťující vodu.
Oděr mikroplastových částic – v závislosti na zdroji, v rozmezí od 30 do 150 kg ročně na větrnou turbínu – obsahuje PFAS. PFAS již vstoupil do koloběhu vody.
PFAS již kontaminuje oceány prostřednictvím větrných elektráren na moři.
PFAS je teflon. Nedávná studie Greenpeace o kontaminaci PFAS v Severním a Baltském moři odhalila, že 150gramová porce platýse, sledě, kambaly velké nebo kraba obsahuje koncentrace PFAS překračující doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. (www.greenpeace.de/publikationen/PFAS Fische.pdf )
Plasty vyztužené uhlíkovými vlákny (CFRP)
V nejnovější generaci větrných turbín se používají v tunách. Podle Světové zdravotnické organizace a Německé spolkové agentury pro životní prostředí jsou takové plasty v případě požáru považovány za stejně karcinogenní jako azbest.
Informace o podceňovaných rizicích při pronájmu pozemků pro větrné turbíny lze nalézt ve federální iniciativě Vernunftkraft pro rozumnou energetickou politiku.
Bisfenol A je vázán v epoxidové pryskyřici.
Bisfenol A (BPA) se používá ve větrných turbínách především jako surovina pro epoxidové pryskyřice, které se ve velkém množství používají při konstrukci rotorových listů, aby byly stabilní a odolné.
Bisfenol A je klasifikován jako chemická látka vzbuzující velmi vysoké obavy, protože může být endokrinním disruptorem. Ve vytvrzené epoxidové pryskyřici rotorového listu je BPA chemicky vázán.
Během běžného provozu se postupně uvolňuje mechanickým zvětráváním na povrchu.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je bisfenol A nebezpečnou látkou kvůli svým potenciálním účinkům na endokrinní systém, a proto je od prosince 2024 zakázán jako materiál určený pro styk s potravinami.
