LUBOMÍR VYLÍČIL
Určitě se už pár dnů dobře bavíte „domácí zabijačkou” u Pirátů. Začala tím, že premier Fiala vyhodil jejich šéfa z vlády, oficiálně pro neschopnost. Zlí jazykové sice tvrdí, že to byl spíše počátek krizového managementu ODS před parlamentními volbami v příštím roce, ale na tom teď nesejde. Podstatné je, že celé, hluboce uraženě vedení pirátské partaje podalo demisi na stranické posty a společně s členskou základnou se vrhlo do víru veřejných hádek a vzájemného obviňování, kdo za ten průšvih může. Zajímavá je na tom jen jedna věc – že v tom Piráti, tady, v našem středu Evropy, rozhodně nejsou sami.
V sousedním Německu totiž právě probíhá prakticky to samé, jako přes kopírák. Jen ta rozhádaná partaj v rozkladu, tam nese jiný název. Zelení. Genderově vyvážená dvojka „spolupředsedů” strany, Ricarda Lang a pán s typicky německým jménem Omid Nouripour, před několika dny oznámili rezignaci celé výkonné rady strany. Má to být reakce na čtvrté, drtivě prohrané volby, v jednom jediném roce. Konkrétně v tom letošním, 2024. Ve volbách do Evropského parlamentu němečtí Zelení propadli. A pak přišly troje volby zemské. Jen v jedné z těchto spolkových zemí, v Sasku, se s bídou a odřenýma ušima udrželi v zemském parlamentu. Dostali tam moc pěkných 5,1 %. Daleko katastrofálnější byl ovšem výsledek Zelených v Durynsku a Braniborsku: 3,2 procenta a 4,1 procenta. A to tam byli od minula součástí vládní koalice…
Vedení jejich mládežnické organizace, nazvané vcelku výstižně Zelená mládež, své starší soudruhy z celostátního vedení strany Zelených vzápětí následovalo. Ve středu pozdě večer vydalo prohlášení, že se celé předsednictvo Zelené mládeže rozhodlo ze strany vystoupit. A kromě vzájemných hádek, zahájilo také ostrou palbu na vedení „velkých” Zelených. Že jaksi ztratili revoluční drajv. Že nejsou dost progresivní, a tohle je výsledek. Že se, v rámci „semaforové vlády” podíleli zpřísnění azylových zákonů. Že se zkrátka „stále více stávají stranou jako všichni ostatní”. Inu, tak to bývá, když mladé, nadšené revolucionáře opustí jimi vedený, prostý lid a oni náhle zůstanou, jako ten pověstný kůl v plotě…
Velice podobné pocity frustrace, z opuštění svým dosud věrným stádečkem, prožívají i naši Piráti. V právě proběhlých krajských volbách se jim podařilo uhájit, z původních 99 krajských zastupitelů, jen tři. Ztratili také svého jediného senátora Lukáše Wagenknechta. Pirátka Markéta Gregorová to zhodnotila slovy: „Víme, a je to i veřejné, že značná část našich voličů nepřišla. Nedokázali jsme je k tomu nějakým způsobem motivovat. Další část (neúspěchu) je momentální rozčarování z Pirátů….”
Inu, není divu. Strana, co kdysi začínala jako rebelové, kteří, kromě jiného, adorovali absolutní svobodu na internetu, asistovala při svém vládním angažmá velice ochotně při osekávání svobody slova a nijak se nevymezovala proti premiérovu „právu občana na korigované informace”. Partaj, která svého času plamenně hovořila o kmotrovství, získala se čtyřmi poslanci 3 ministerstva a nespočet náměstskovských koryt k tomu, a považovala to za normální. Ovšem tím nejsmrtelnějším hříchem Pirátů, který jim zlomil vaz, bylo, že v okamžiku vstupu do státních struktur, odněkud vytáhli „progresivní” program, který předtím cudně skrývali.
Určitě si ještě vzpomenete na pirátský návrh, aby se měřením spotřeby energie odhalovaly prázdné „spekulativní” byty a přidělovaly potřebným. Další, výživnou kapitolu pirátského úspěchu napsal i pověstný, pražský Hřib, jehož nesmiřitelný, ideologický boj proti automobilům a individuální dopravě, učinil Prahu téměř neprůjezdnou. O nejrůznějších udáních žalobníčka, Piráta Peksy, směřovaných do Bruselu, asi nemá cenu se, v zájmu duševního zdraví, rozšiřovat. Stejně jako o neutuchající pirátské podpoře LGBT, migrace a nejrůznějších obskurních menšin. Ostatně, mezi prioritami, které se jim nepodařilo prosadit, zmínila před pár dny jakási Pirátka „manželství pro všechny”… Jo, jo, jak teď začínají říkat Američané – Go woke, get broke. Každý, kdo se o tuhle politiku jen trochu otřel, skončil.
Ale dost už škodolibé radosti. Podstatné je, že volební neúspěchy „progresivních” partají nejsou, zdá se, v poslední době jen nějakou náhodnou. Jakousi Českou, Slovenskou a Německou vyjímkou. Začíná to spíše vypadat na aktuální, celoevropský trend. Na obrat natolik výrazný, že si ho povšimlo i jedno z hlavních, probruselských médií, server Euronews. A bije na poplach. Liberální (v bruselském slova smyslu) partaje utrpěly podle něj letos krvavé ztráty v Belgii, Francii, Německu a Itálii, často prý ve prospěch „krajní pravice”.
Ano, je to pozdě. Tak o deset let. A jde to strašně pomalu. Ale politické kyvadlo se zřejmě a nezadržitelně dává do pohybu na opačnou stranu. Tak, snad se ještě dožijeme časů úklidu po „liberálech”. Bude to sice horší, než po povodních, zemětřesení a válce dohromady. Ale půjde to. A do té doby musíme brzdit. Ze všech sil a všemi prostředky brzdit bruselské šílenosti, které se nám sem, ta chcípající, liberální kobyla, snaží natlačit.
The post Že by se kyvadlo začalo vracet? first appeared on Pravý prostor.
