Reportéři bez hranic (RSF) každoročně zveřejňují žebříček svobody médií. Nezisková organizace byla založena v Paříži v roce 1985. Za své aktivity získala organizace v roce 2005 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.
Ve zprávě obsahující žebříček svobody slova v jednotlivých zemích pro rok 2026 se mluví i o České republice. Česko je tu popsáno jako země na 11. místě celého žebříčku, která by však měla vyřešit některé problémy. Česko je tady zařazeno do skupiny zemí, kam spadá i Maďarsko či Slovensko. Reportéři bez hranic tvrdí, že politici v těchto zemích nedokázali „poskytnout strukturální řešení řady problémů – ať už jde o fyzické nebo právní hrozby – kterým čelí novináři po celém světě. Ve více než 80 % analyzovaných zemí jsou ochranné mechanismy vnímány jako neexistující nebo neúčinné“.
Právník a komentátor Robert Kotzian si na sociální síti X položil otázku, zda je žebříček svobody slova zveřejňovaný touto organizací důvěryhodný. Upozornil, že žebříček za daný rok fakticky hodnotí svobodu slova za rok předchozí. Takže žebříček za rok 2026 se fakticky týká roku 2025, tedy roku, kdy Česku vládl ještě Petr Fiala (ODS). Reportéři bez hranic však také upozorňují, že mohou pozici té či oné země přehodnotit, když i v dalším roce, tedy v tomto případě v roce 2026, dojde k významným změnám v oblasti médií.
A už tento bod Kotzian považuje za problematický.
„U takových žebříčků je vždy klíčová metodika hodnocení a průhlednost, tedy přezkoumatelnost hodnocení. V tomto ohledu myslím, pokud jsem hledal dobře, že postupy RSF dost pokulhávají. Metodika RSF spočívá v tom, že určité osoby, které RSF vybere, odpovídají na více než 100 anketních otázek v pěti oblastech – politické, ekonomické, právní, sociokulturní a bezpečnostní. Na metodiku RSF dohlíží mezinárodní sedmičlenný expertní panel, jehož složení je známo,“ napsal Kotzian.
A hned pokračoval.
„Co však není známo, hledal-li jsem dobře (pokud ne, tak se omlouvám), je zejména toto:
- kdo jsou hodnotitelé (tj. osoby, které odpovídají na anketní otázky)? Chápu, že hodnotitele ze skutečně nesvobodných režimů zveřejnit nelze, protože by je to mohlo vážně ohrozit. Ale u evropských demokracií není žádný důvod je tajit.
- kdo a podle čeho hodnotitele vybírá?
- jak hodnotitelé odpovídali (možná by pro začátek stačil aspoň anonymizovaný přehled)?
- jak je vypočteno celkové bodové hodnocení v jednotlivých oblastech?
- jaká jsou pravidla, podle kterých se rozhoduje o úpravě hodnocení podle posledních událostí, a kdo o tom rozhoduje?“
„Jinak řečeno, hodnocení v žebříčku je zatíženo významnou mírou neprůhlednosti. A následně zkresleno úpravami o ‚novoroční‘ aktuality. Je pravděpodobné, že v případě ČR k úpravě výsledků ankety podle aktuální situace došlo. Lze to vyčíst ze souhrnného slovního hodnocení, které je zveřejněno, a které jakoby z úst vypadlo současným opozičním politikům,“ napsal Kotzian.
Organizace RSF např. píše, že stávající premiér Andrej Babiš česká média opakovaně kritizuje, zatímco prezident Petr Pavel je hájí.
„Jinak řečeno, podle RSF politik nesmí kritizovat novináře. Pokud to dělá, je to dle RSF útok na jejich svobodu. Tendenčnost této poněkud hysterické argumentace nevyžaduje další komentář,“ napsal k tomu Kotzian.
Společnost na obranu svobody projevu k tomu v diskusi pod příspěvkem Roberta Kotziana přidala poznámku.
„Metodika RSF je postavena do značné míry na subjektivním hodnocení několika málo předvybraných a zpovídaných novinářů z každé země. Jejich žebříčky nemá moc smysl se ani zabývat. Stačí se podívat na financování,“ uvedla SOSP.
V lednu tohoto roku poslali Reportéři bez hranic dopis vládě Andreje Babiše a požádali premiéra, aby zvážil zásahy do fungování veřejnoprávních médií a dbal na zachování legislativy EU v oblasti médií.
Ke zprávě Reportérů bez hranic napsal na sociální síti X i sociolog Vojtěch Bednář, který zdůraznil, že z vlastní zkušenosti ví, že média hodnotí sama sebe a hodnotí se tak, aby vypadala co nejlépe.
„Média mají společný imunitní systém. Kdokoli, kdo se je odváží kritizovat zvenčí, je vždy vystaven rychlé a brutální alergické reakci všech, bez ohledu na původ nebo zaměření. Žebříčky, pořadí, hitparády a předvolební projekce se vytvářejí tak, že se posbírají dojmy a na ně následně nabalí čísla. Opačný postup je vzácný, u hodnocení sama sebe vyloučený,“ napsal Bednář.
Zdůraznil také, že to, co napsal, opřel o poznatky lidí s dlouholetou praxí v médiích.
ParlamentníListy.cz se žebříčku organizace Reportéři bez hranic také věnovaly:
A žebříčkem Reportérů bez hranic se také ohání iniciativa pracovníků veřejnoprávních médií Veřejnoprávně! a reportér ČT Jakub Szántó.
