Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyslal jedno z nejostřejších varování vůči Bělorusku od začátku ruské invaze. Během tiskové konference v Kyjevě prohlásil, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má jeden týden na odstranění ruského vojenského vybavení z oblastí sousedících s Ukrajinou. Pokud Minsk nezasáhne, ukrajinská armáda podle Zelenského podnikne vlastní kroky.
Foto: Zelenskyj dal Lukašenkovi týden. Jinak Ukrajina zasáhne cíle v Bělorusku | Telegram
Vyjádření přichází v době, kdy se válka mezi Ruskem a Ukrajinou stále více přenáší i mimo samotnou frontovou linii. Zatímco Bělorusko dosud do konfliktu přímo nevstoupilo, jeho území sehrává důležitou roli v ruské vojenské strategii již od prvních dnů invaze.
Bělorusko jako odrazový můstek invaze
Když Rusko 24. února 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, jedním z hlavních směrů útoku byl sever. Ruské jednotky překročily ukrajinské hranice právě z běloruského území a postupovaly směrem na Kyjev.
Bělorusko sice své vojáky do bojů přímo nevyslalo, umožnilo však Rusku využívat své základny, letiště, logistické kapacity i dopravní infrastrukturu. Z běloruského území byly odpalovány rakety a operovala zde ruská letadla i vrtulníky.
Právě na tuto skutečnost Zelenskyj během svého vystoupení upozornil.
„Od prvních dnů války létaly z běloruského území rakety, které zabíjely děti i dospělé,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Podle Kyjeva se situace nezměnila ani po více než čtyřech letech války. Ukrajinské vedení tvrdí, že Rusko stále využívá běloruské území k podpoře vojenských operací proti Ukrajině.
Sporná zařízení poblíž hranic
Největší pozornost vzbudila Zelenského zmínka o technických zařízeních rozmístěných v běloruských regionech sousedících s Ukrajinou.
Podle ukrajinského prezidenta se jedná o vybavení, které pomáhá navádět nebo koordinovat útoky proti ukrajinskému území. Konkrétně hovořil o retranslačních a komunikačních systémech umístěných na věžích v pohraničních oblastech.
„Pokud nechce být součástí této války, ať tato zařízení odstraní a vypne,“ uvedl Zelenskyj.
Ukrajinský prezident současně zdůraznil, že každý den podle něj kvůli těmto systémům umírají ukrajinští civilisté a jsou zraňovány děti. Proto stanovil termín jednoho týdne, během kterého má Minsk situaci vyřešit.
„Jeden týden je dostatečně dlouhá doba. Pokud to neudělá on, uděláme to my,“ prohlásil.
Ačkoli Zelenskyj nespecifikoval, jakou formu by případná ukrajinská akce měla mít, jeho vyjádření bylo vnímáno jako nepřímá hrozba útoku na vojenské cíle na běloruském území.
Bělorusko a ruská válečná mašinérie
Ukrajinské vedení dlouhodobě kritizuje nejen vojenskou spolupráci Minsku s Moskvou, ale také ekonomickou podporu ruského válečného úsilí.
Zelenskyj tentokrát poukázal především na dodávky pohonných hmot. Podle jeho slov patří Bělorusko mezi hlavní dodavatele ropných produktů pro ruské ozbrojené síly.
To je mimořádně citlivé téma. Moderní armády jsou závislé na obrovském množství paliva. Tanky, obrněná vozidla, nákladní automobily i letectvo potřebují nepřetržitý přísun pohonných hmot. Jakékoliv omezení dodávek může mít přímý dopad na schopnost vést bojové operace.
„Děláme vše pro to, aby Rusko nemohlo prodávat ropu a zásobovat svou armádu palivem. Bělorusko je dnes jedním z hlavních dodavatelů pro ruskou armádu,“ uvedl Zelenskyj.
Podle ukrajinského prezidenta má Lukašenko dostatečné pravomoci k tomu, aby podobné dodávky zastavil.
Lukašenko se snaží vyhnout přímému zapojení
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko však dlouhodobě tvrdí, že si nepřeje přímé zapojení své země do války.
Ještě 15. června prohlásil, že rozšíření konfliktu na běloruské území je pro Minsk naprosto nepřijatelné. Odmítl také tvrzení ukrajinských představitelů, podle nichž by Rusko mohlo využít Bělorusko k zahájení nové ofenzivy proti Ukrajině.
Lukašenko uvedl, že o celé záležitosti jednal přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Podle jeho slov mu Putin sdělil, že Moskva chápe, že přímé zapojení Běloruska do války by bylo nežádoucí.
Běloruský vůdce navíc překvapivě otevřeně přiznal zranitelnost vlastní země.
„Pokud by Ukrajina zahájila útok, Bělorusko leží před ukrajinskou armádou jako na dlani,“ prohlásil.
Toto vyjádření odráží realitu geografické polohy Běloruska. Země má relativně omezenou strategickou hloubku a významná část její infrastruktury se nachází v dosahu moderních raketových systémů a bezpilotních prostředků.
Armáda, která do války nechce
Od roku 2022 se často spekulovalo o možnosti přímého vstupu běloruské armády do války. K tomu však nikdy nedošlo.
Důvodů je několik. Běloruské ozbrojené síly jsou ve srovnání s ruskou armádou relativně malé a postrádají zkušenosti s rozsáhlými bojovými operacemi. Mnozí analytici zároveň upozorňují, že mezi běloruskými vojáky ani veřejností neexistuje výrazná podpora pro přímou účast ve válce proti Ukrajině.
Lukašenko si navíc dobře uvědomuje, že otevřené zapojení do konfliktu by mohlo vyvolat další ekonomické sankce, vnitropolitické problémy i vojenskou reakci Kyjeva.
Na druhou stranu zůstává Bělorusko nejbližším spojencem Ruska v postsovětském prostoru a jeho režim je na Moskvě ekonomicky i politicky závislý. Právě tato závislost omezuje prostor pro skutečně nezávislou politiku.
Nová fáze války?
Zelenského ultimátum ukazuje, jak se válka postupně rozšiřuje i na další státy regionu. Přestože se Bělorusko dosud snažilo vystupovat jako země, která není přímým účastníkem konfliktu, Ukrajina stále častěji upozorňuje na jeho významnou podpůrnou roli.
Pokud by Kyjev skutečně přistoupil k útokům na zařízení nacházející se na běloruském území, šlo by o další významnou eskalaci konfliktu. Současně by to postavilo Lukašenka před složité rozhodnutí, jak reagovat na rostoucí tlak z Kyjeva a zároveň si udržet podporu Moskvy.
Nadcházející dny proto ukážou, zda Minsk zvolí cestu ústupků, nebo zda se stane dalším prostorem, kde se projeví důsledky největšího evropského konfliktu od druhé světové války.
Zdroj: kyivpost.com
