Ještě před rokem či méně považovali Ukrajinští představitelé a nejvěrnější příznivci Kyjeva za „zradu“ už jen to, že se objevila možnost mírových rozhovorů s Ruskem. Sám prezident Zelenskyj dával často najevo, že o nich nebude uvažovat, dokud bude u moci Putin.
V pátek však Zelenskyj vydal několik výroků, které v souvislosti s Trumpovým volebním vítězstvím představují zjevný obrat o 180 stupňů, pokud jde o vyhlídky na mír na Ukrajině. Zelenskyj prohlásil, že za Trumpovy vlády „válka skončí rychleji.“ V čerstvém rozhovoru to podle regionálního zdroje vyložil následovně:
„Je pro nás velmi důležité, abychom dosáhli spravedlivého míru, abychom neměli pocit, že jsme ztratili to nejlepší kvůli nespravedlnosti, která na vás byla uvalena. Válka skončí, ale přesné datum neexistuje. Jistě, s politikou tohoto týmu, který nyní povede Bílý dům, válka skončí dříve. To je jejich přístup, jejich slib společnosti, a je to pro ně také velmi důležité,“ sdělil Zelenskyj.
Co se týče předchozího telefonátu mezi Putinem a Scholzem, ten skončil poznámkou, že by oba lídři měli brzy znovu hovořit. Jejich rozhovor byl popsán jako „upřímný“ a „podrobný“, pokud jde o konflikt na Ukrajině. Podle agentury TASS Putin Německému lídrovi sdělil, že Rusko-Německé vztahy zaznamenaly „bezprecedentní degradaci.“
Níže uvádíme shrnutí hovoru z Ruské strany:
„Kancléř a Ruský prezident se dohodli, že od nynějška zůstanou v kontaktu. Německá vláda zajistí, aby byli informováni spojenci a partneři, jakož i vedení EU a NATO,“ uvedl zdroj.
Kromě informací, které po rozhovoru zveřejnila tisková služba Německé vlády, zdroj uvedl, že Scholz vyjádřil znepokojení nad zprávami o údajném vyslání Severokorejských vojáků do Ruska. Podle něj by to údajně mohlo vést k „výrazné eskalaci a rozšíření konfliktu.“
A především oba vyjádřili touhu po formálních rozhovorech o Ukrajině:
Rusko je otevřeno rozhovorům o urovnání konfliktu na Ukrajině na základě návrhů, které byly oznámeny ministerstvem zahraničí v červnu, uvedl Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Německým kancléřem Olafem Scholzem.
„Pokud jde o vyhlídky na politické a diplomatické urovnání konfliktu, Ruský prezident poznamenal, že Ruská strana nikdy neodmítla a zůstává otevřená obnovení jednání, která byla přerušena Kyjevským režimem,“ uvedl Kreml v prohlášení. „Návrhy Ruska jsou dobře známy a nastíněny zejména v červnovém projevu Ruského ministerstva zahraničí.“
To vše – zejména Zelenského zjevná změna názoru (nebo jinak uvědomění si, že válku nelze v tuto chvíli vyhrát) – ukazuje na silný impuls, že by se rozhovory mohly rozběhnout ještě předtím, než Trump 20. ledna složí přísahu. Zelenskyj při posledním setkání s Trumpem v New Yorku prohlásil, že Ukrajina „prošla peklem.“
Potenciální blížící se Rusko-Ukrajinské jednání o ukončení války se po vítězství Donalda Trumpa ve volbách stále přibližuje realitě.
Drastická politická změna ve Washingtonu zjevně mění náladu i ve válkou unavené Evropě. Nyní dokonce i Ukrajina dostává signál, že se chystá jiná cesta.
„Ukrajinští představitelé již několik měsíců tvrdí, že v rámci jakéhokoli mírového urovnání se nevzdají území okupovaného Ruskem. Nyní, když Ukrajina uvažuje o zrychleném harmonogramu jednání, který prosazuje nově zvolený prezident Donald J. Trump, klade přinejmenším stejný důraz na získání bezpečnostních záruk jako na to, kam by mohla vést případná linie příměří,“ napsal ve čtvrtek NY Times.
„Územní otázka je nesmírně důležitá, ale stále je to až druhá otázka,“ řekl Timesům jeden z Ukrajinských představitelů. „První otázkou jsou bezpečnostní záruky.“
Trumpův tým hovoří o vyvíjení tlaku na Kyjev, aby zastavil snahy o vstup do NATO po dobu dvaceti let. Pravděpodobně na základě toho bude Ukrajina od Západních partnerů požadovat přísliby ochrany pro případ, že Moskva poruší případnou dohodu.
Prosím, lajkujte, sdílejte a přihlaste se k odběru tohoto kanálu, abychom mohli pokračovat ve sdílení zpráv, kterých se mainstream neodvažuje dotknout. Zůstaňte silní. Tento boj vyhrajeme.
The post Zelenskyj: Za Trumpovy vlády skončí válka rychleji first appeared on Akta X.
