Život a smrt Hitlerovy „Pouštní lišky“ – Erwin Rommel nacistický hrdina, nebo válečný zločinec?

Život a smrt Hitlerovy „Pouštní lišky“ – Erwin Rommel nacistický hrdina, nebo válečný zločinec?

video
play-sharp-fill


Další naše skvělá videa můžete najít na Herohero 🔸 https://herohero.co/worldhistorycz
🔹🔹🔹
…Spojenec v Hitlerově hlavním stanu přerušil veškerou komunikaci, zatímco se Stauffenberg vracel do Berlína, aby koordinoval realizaci plánu s krycím názvem Operace Valkýra.

Zpočátku se zdálo, že plán proběhne hladce, protože záložní armáda začala podnikat akce, ale zpoždění, zmatky a špatná komunikace připravily převrat o iniciativu. Nakonec byla skutečnost o Hitlerově přežití odvysílána a spiknutí se rychle rozpadlo.
V následujících dnech Hitler nařídil rozsáhlý hon na spiklence, který trval několik měsíců.

Jeden ze základních prvků „mýtu“ o Rommelovi jako „čestném“ protivníkovi pochází z jeho nejednoznačné účasti na spiknutí 20. července 1944, jehož cílem byl atentát na Hitlera. Rommel uznal, že válka je prohraná, a na to téma Hitlera konfrontoval. Zdá se však, že jeho přátelé i historici se snažili Rommelovu účast vykreslit jako větší a angažovanější, než ve skutečnosti byla. Rommel měl určité vazby na spiklence, ale na podrobném plánování se nepodílel. Ve skutečnosti se zdá, že Rommel byl přinejmenším proti zabití Hitlera, i když jeho odstavení od moci podporoval.

Na základě důkazů se dá říci, že Rommel se spiklenci sympatizoval, ale nebyl ani ústředním aktérem, ani nebyl ochoten podniknout rozhodující kroky na jejich podporu. Během pátrání po spiklencích se ale dostal do podezření a 14. října 1944 navštívili Rommela v jeho domě dva generálové z Hitlerova hlavního stanu, Wilhelm Burgdorf a Ernst Maisel a informovali polního maršála o obviněních proti němu. Rommel dostal na výběr mezi sebevraždou výměnou za ujištění, že jeho pověst zůstane nedotčena a že jeho rodina nebude po jeho smrti pronásledována, a soudním procesem, který by vyústil v jeho zneuctění a popravu. Rommel se rozhodl raději spáchat sebevraždu než čelit trestnímu stíhání. Když si 14. října 1944 vzal pilulku kyanidu, bylo mu 52 let. Nacistický německý režim však veřejnosti o Rommelově smrti lhal a nacistický tisk informoval, že Rommel zemřel na následky komplikací zranění, která utrpěl ve Francii, když britské bombardéry krátce před neúspěšným spiknutím zasáhly jeho štábní vůz. Polnímu maršálovi Erwinu Rommelovi byl vypraven státní pohřeb a Hitler vyhlásil oficiální den smutku k uctění jeho památky. Pohřeb se však místo v Berlíně konal v Ulmu, jak si Rommel přál.

Dodnes se vedou diskuse o tom, do jaké míry Erwin Rommel podporoval nacismus a holokaust. Někteří tvrdí, že míra jeho spoluviny byla velká. Jiní se domnívají, že nacisty sice podporoval, ale neochotně nebo z politické naivity. Zabývat se tímto dilematem může být složité. Jedním z argumentů je, že mnoho generálů nemuselo být přesvědčenými nacisty, ale uznávali společné cíle, které ochotně podporovali. Do této kategorie spadal také Rommel.

Míru Rommelova antisemitismu či rasismu je však obtížnější odhalit. Nejpravděpodobnější se zdá, že se rozhodl přehlížet extrémnější prvky nacistické politiky. Je pravda, že kategoricky odmítl splnit několik zločinných rozkazů vydaných jeho nadřízenými, jako například popravu černošských vojáků a bojovníků Svobodné Francie, ale to neznamená, že nevěděl o protižidovské politice a „konečném řešení“. Díky svému přístupu k vysokým nacistickým činitelům mohl mít přístup k interním informacím.

Ještě problematičtější byl jeho vztah k Einsatzgruppen Egypt. Tato jednotka měla mít za úkol vyvraždit početné židovské obyvatelstvo severní Afriky a Britského mandátu Palestina a měla být připojena přímo k Rommelovu Afrikakorpsu. Její velitel Walther Rauff se podílel na konstrukci plynového vozu. Rauff se v roce 1942 sešel s Rommelovým štábem, aby se připravil na příjezd jednotek. Neexistují žádné důkazy, které by zaznamenaly Rommelův postoj k navrhovanému opatření, ale o plánech určitě věděl. Zatímco větší jednotky Einsatzgruppen nebyly nikdy nasazeny, menší oddíly Židy v severní Africe vraždily.

Erwin Rommel proslul jako inovátor obrněné taktiky, zejména jako velitel Afrikakorpsu v severní Africe. Existuje „mýtus“ či legenda, která vykresluje Rommela jako rytířského a ušlechtilého vojenského protivníka, který se neřídil politickou ideologií. Nicméně i dnes zůstává jednou z nejdiskutovanějších otázek o Rommelovi to, do jaké míry podporoval nacismus, a tím i holokaust, který si vyžádal životy 6 milionů evropských Židů.

Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.

► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: https://www.youtube.com/channel/UCMkZyKwX-pLboRxgOeJUNCQ/?sub_confirmation=1

#historie
#dejiny
#worldwar2