Přibližně 2 biliony eur: To je zhruba výše ohromujícího návrhu rozpočtu Evropské komise na období 2028–2034, který byl představen 16. července 2025. V nominálním vyjádření je o více než 60 % vyšší než současný dlouhodobý rozpočet, neboli víceletý finanční rámec.
Není žádným překvapením, že národní vlády proti unijnímu rozpočtu tvrdě protestují. Německo navrhlo škrty ve výši až 400 miliard eur a koncem srpna se k němu v hromadném volání po „několika set miliardových“ úsporách připojilo Rakousko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko i Švédsko.
Tato debata se však rychle zvrhla v přehlídku pokrytectví. Všichni sice plédují za rozpočtovou disciplínu, ale nikdo nechce obětovat svůj vlastní podíl. Státy závislé na kohezi brání regionální podporu, agrární země chrání zemědělské dotace a téměř každé hlavní město požaduje další miliardy na obranu, konkurenceschopnost a migraci. Všichni objevili nové priority, ale nikdo se nechce vzdát těch starých.
Uprostřed této zběsilé bitvy o omezené zdroje, kde zisk jednoho znamená ztrátu pro druhého, však jedna konkrétní výdajová exploze zůstala téměř bez povšimnutí. Zatímco se členské státy hádají o každé euro, Brusel potichu připravuje masivní posílení finančního toku, který krmí jeho vlastní politické prostředí: nevládní organizace, spřízněná média a kampaňové aparáty „občanské společnosti“.
Nová unijní deštník: Projekt AgoraEU
Evropská komise přišla s plánem sjednotit několik stávajících programů pod společnou hlavičku AgoraEU. Ta má pokrývat kulturu, média, občanskou společnost a prosazování takzvaných „evropských hodnot“. Oficiální verze mluví o zjednodušení přístupu k penězům a posílení synergií. Realita? Komise v návrhu z července 2025 vyčlenila pro tento deštník 8,6 miliardy eur.
Celý koláč AgoraEU se dělí do tří pilířů:
- Kreativní Evropa – kultura (1,8 mld. EUR): Oficiálně podpora přeshraniční umělecké tvorby a mobility kulturních děl.
- MEDIA+ (3,2 mld. EUR): Financování evropské audiovizuální produkce, rozvoj mediální gramotnosti a podpora „svobodných zpravodajských médií“ – což v praxi zavání unijním sponzoringem politicky spřízněných novinářů.
- CERV+ (3,6 mld. EUR): Ochrana lidských práv, boj proti diskriminaci a genderovému násilí, podpora aktivního občanství a právního státu.
O konečné finanční obálce se sice stále vyjednává, ale Evropský parlament chce jít – nepřekvapivě – ještě dál. Levice s tichým souhlasem lidovecké EPP požaduje navýšení na 10,72 miliardy eur. Zpravodaj výboru pro kulturu Helder Sousa Silva z Portugalska mluví o 12 miliardách a Zelení rovnou licitují o sedmnácti miliardách eur.
Sebereferenční smyčka a ztráta kontroly
V době, kdy se národním státům ordinují drastické škrty v programech jako Horizont Evropa, v bezpečnosti či obraně, jde financování politické infrastruktury občanské společnosti opačným směrem. AgoraEU totiž nebezpečně zaměňuje podporu autentické kultury s něčím politicky mnohem závažnějším: s masivním dotačním systémem pro ideologické organizace.
Pod pláštíkem „evropských hodnot“ se tak financuje specifické aktivistické spektrum. Tyto organizace následně vedou kampaně proti legislativě členských států, lobují, a dokonce žalují národní vlády. Vzniká zřejmý střet zájmů – Komise jako politický aktér nastaví priority, z peněz daňových poplatníků zafinancuje neziskovky, které tyto priority prosazují, a následně jejich činnost vydává za „organický tlak občanské společnosti“ vyžadující přenos dalších kompetencí do Bruselu.
Bizarní tečkou na tomto systému je fakt, že Evropský účetní dvůr již v dubnu 2025 konstatoval, že Komise vlastně nemá přesný přehled o tom, kolik peněz z unijních fondů do nevládního sektoru reálně teče.
Rychlá reakce bez kontroly
Skutečným varovným signálem je navrhovaný „mechanismus rychlé reakce“. Ten by vybraným nevládním organizacím umožnil obejít standardní prověřování a veřejná výběrová řízení. Přímé financování by tak záviselo čistě na politickém uvážení Komise. AgoraEU se tím fakticky mění v obří, nekontrolovatelný fond pro spřízněné aktivisty.
Zatímco klíčoví plátci a strategické skupiny jako zemědělci, venkovské komunity a vědečtí výzkumníci čelí škrtům, unie mobilizuje miliardy eur (částku převyšující celý HDP Černé Hory) na kultivaci své vlastní politické ekosféry. Brusel buduje z peněz daňových poplatníků údernou sílu, jejímž účelem je neutralizovat nepohodlné volební výsledky v členských státech a formovat veřejný narativ. Nemusí diktovat každé slovo – stačí, když pevně drží „zlaté otěže“ veřejných rozpočtů.
Priority psané rozpočtem
V bitvě o dvoubilionový evropský rozpočet jsou tvrdé škrty nevyhnutelné. Komise navíc plánuje tuto díru zalepit novými unijními daněmi a poplatky pro evropské podniky a spotřebitele ve výši 58 miliard eur ročně.
Právě proto je projekt AgoraEU tak výmluvný. Zatímco reálná ekonomika, infrastruktura a výzkum jsou nuceny bojovat o každé euro, Brusel expanduje svůj vlastní ideologický aparát. Rozpočty totiž vždy odhalují skutečné priority mnohem přesněji než politické projevy. Každé euro směřující k aktivistickým skupinám je euro, které bude chybět tam, kde se tvoří skutečná prosperita. Evropanům se tvrdí, že bolestivé kompromisy jsou nutné. Brusel však jasně ukázal, že on sám žádné kompromisy dělat nehodlá.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
