V mainstreamové propagandě dochází ke zmatení pojmů. Kritické názory jsou vydávány za protisystémové; za ruský narativ.
Vládní koordinátor komunikace Otakar Foltýn tvrdí: Stát dává občanům maximální právo, aby si říkali, publikovali a mysleli, co chtějí.
Ovšem za předpokladu, že říkají, publikují a myslí tak, jak si přeje mainstream. Pokud říkají, publikují a myslí jinak, je to ruský narativ.
Přitom v mainstreamové propagandě dochází ke zmatení pojmů. Tak kupř. současná situace na Ukrajině: U Kyjeva se za Prahu nebojuje. Tam se bojuje za zájmy Washingtonu. Příčinou zahájení vojenské operace Ruska vůči Ukrajině byl neustálý tlak Severoatlantické aliance (NATO) pod egidou USA na Rusko – rozšiřování aliance, vojenské obkličování Ruska základnami, změny politické orientace jednotlivých států… byl to a je tlak agresivní; ve fyzice i společnosti platí, že každá akce vyvolává reakci, která je minimálně stejně silná, má však opačný smysl (směr). Vojenská agrese Ruska je opačným vektorem vůči předchozí agresi Severoatlantické aliance (NATO, USA). Washington válčí proti Moskvě prostřednictvím Ukrajiny; z hlediska USA to je válka zástupná. A tak synové a vnuci hrdinů Velké vlastenecké války proti sobě střílejí na ukrajinských polích a v ukrajinských městech za cizí zájmy.
Naším zájmem je, aby boje byly ukončeny. Povšimněte si zmatení pojmů: Za proruské jsou označováni ti, kteří chtějí konec bojů – přitom zájmem Ruska je bojovat co nejdéle, aby si vytvořilo co nejhlubší nárazníkové pásmo před svým územím (a Rusko stále postupuje). Naopak zájmem Ukrajiny by mělo být zastavení bojů, aby se jejich dosud neobsazené území nezmenšovalo a země nebyla dále devastována (měla by se přidržet hesla victi vicimus – lat.„ač poraženi, vítězíme“).
Takže „chcimíři“ (realisté) jsou fakticky proukrajinští, protože chtějí ukončení bojů, které je pro Ukrajinu výhodnější, ti válkychtiví jsou naopak proruští, protože sledují a propagují zájem Moskvy, neboť pro ni je výhodnější pokračování bojů.
Mainstreamová propaganda šíří ruský narativ.
