Přinášíme přehled názorů řady osobností, které si to nemyslí.
Vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu vyvolává diskuse o nezávislosti veřejnoprávních médií. Zatímco opozice a některé spolky pořádající rozsáhlé demonstrace jsou přesvědčeni o vnesení politického vlivu do České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), koalice argument odmítá, a jiní poukazují například na to, že soudy, státní zastupitelství, policie i vláda jsou financovány ze státního rozpočtu.
Změna způsobu financování ČT a ČRo je součástí programového prohlášení vlády. Původní návrh novel na financování ze státního rozpočtu nemění kodex, podle kterého musejí veřejnoprávní média fungovat, nemění strukturu řízení médií, dává médiím ale nižší objem financí, než který momentálně získávají z koncesionářských poplatků. S financováním ze státní kasy by došlo i ke kontrole fungování médií Nejvyšším kontrolním úřadem.
Novely prošly prvním čtením nad ránem v sobotu 24. října, když byly do programu jednání Poslanecké sněmovny zařazeny nečekaně předchozí den. V té době i po ní následovala ostrá vlna kritiky opozice a vlivných spolků jako Milion chvilek pro demokracii či Veřejnoprávně (sdružujících zaměstnance ČT a ČRo), které kvůli změně pořádají demonstrace. V mezičase premiér Andrej Babiš (ANO) připustil i možnost jiných způsobů financování.
Když by se financovala ze státní kasy
Když předseda KDU-ČSL Jan Grolich při nečekaném zařazení novel na program sněmovny 23. 10. prohlásil na síti X, že změna financování znamená „zestátnění“ ČT a ČRo, reagoval zakladatel strany TOP 09 Miroslav Kalousek: „Rozhodně to není zestátnění.“
„Rozhlas i televize zůstanou nestátními subjekty. Příspěvek ze státního rozpočtu bude mandatorní výdaj, který nelze každoročně změnit zákonem o státním rozpočtu. Změnit se dá jenom novelou původního zákona, což je technicky i politicky stejně náročné, jako změnit výši poplatků v zákoně o poplatcích. V případě nevyplacení zákonného příspěvku včas a v plné výši by rozhlas i televize plnění úspěšně soudně vymohly jako kterýkoliv jiný nestátní subjekt, kterému nebyl vyplacen jeho zákonný nárok,“ uvedl Kalousek.
„Já rozhodně neříkám, že když budou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu, tak to automaticky znamená ztrátu jejich nezávislosti, ale musíme najít takové pojistky, mají je třeba některé severské země, například Finsko, které tu nezávislost opravdu garantovat budou,“ řekl již koncem srpna prezident Petr Pavel v rozhovoru pro CNN Prima News.
Mediální expert Jan Jirák již před dvěma lety v rozhovoru pro Deník.cz prohlásil, že „když sem tam někdo pípne něco o tom, že by to šlo ze státního rozpočtu, televize a rozhlas ho okamžitě utlučou tím, že by to znamenalo ztrátu nezávislosti, ale nikdy neřeknou proč“.
„Poslanecká sněmovna [už nyní] přijímá profesní kodexy stanic, rozhoduje o výši poplatků či o ekonomickém chování veřejnoprávních médií. To je hodně velká míra určité závislosti na politické scéně. Vysoké školy jsou placeny ze státního rozpočtu a nemám pocit, že by nebyly nezávislé. Rozhodně by se o tom měla vést seriozní diskuse,“ řekl Jirák.
Poradce ministra zahraničí Pavel Šik na svém profilu na síti Facebook 27. října satiricky navrhl zavádění občanských poplatků pro činnost soudů, policie nebo voleb. „Vlastně by bylo dobré zavést povinné poplatky pro všechny soudy, aby byly nezávislé, protože financování ze státního rozpočtu je ohrožením jejich nestrannosti, nezávislosti a samozřejmě demokracie,“ napsal.
„A když se ty poplatky už budou zavádět, tak bych je zavedl i pro ombudsmana a Národní kontrolní úřad, to dá rozum, jinak nejsou nezávislí. A možná také pro kriminální policii, jinak nebude vyšetřovat nezávisle… Ale vlastně proč zůstávat jen u institucí? Navrhuji i poplatek na financování voleb. Když volby nebudeme financovat poplatky, vláda nemusí být nezávislá a mohlo by to ohrozit demokracii,“ dodal Šik.
„Nezávislost veřejnoprávních médií nestojí na způsobu financování. Kvalitní veřejnoprávní média potřebují jasně definované poslání, kontrolu hospodaření i stabilní ekonomické podmínky,“ uvedla již koncem dubna Asociace provozovatelů soukromého vysílání, sdružující komerční rádia.
Podle Jaroslava Poláčka, majitele agentury PRodukujeme a někdejšího volebního manažera TOP 09, „(koncesionářské) poplatky nezaručují nezávislost“. Poláček v pondělním komentáři pro Parlamentní listy upozorňuje, že se v celé debatě míchají tři odlišné otázky: zda mají lidé platit poplatky, zda jsou veřejnoprávní média nezávislá a kdo kontroluje jejich hospodaření. Zásadní dle něj není, kudy peníze do médií přicházejí, ale jaká pravidla jejich financování chrání před politickými zásahy.
Mediální socioložka Marína Urbániková uvedla již v březnové diskusi pořádané Deníkem N, že „financování ze státního rozpočtu nemusí automaticky znamenat zestátnění“.
„Nezávislost médií je nepochybně důležitá, byť poměrně složitě definovatelná. Není však žádným právním argumentem tvrdit, že ji lze zaručit výhradně prostřednictvím zvláštního poplatku. Jsou snad soudy méně nezávislé proto, že jsou financovány z veřejných rozpočtů? Platí to o Nejvyšším kontrolním úřadu, státním zastupitelství, veřejném ochránci práv, Bezpečnostní informační službě, policii nebo veřejných vysokých školách? ptá se Petr Kolman, vysokoškolský pedagog PF MU v Brně, na stránkách Neviditelný pes.
Konzervativní noviny nabízejí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010. Děkujeme!
