Zrcadlo a rám
Nechci bys byla mým zrcadlem
ty tváři v rámu prožraném moly
Prohlíží si rysy, vzpomínám
jaké to bylo kdysi.
Jemné
mazlivé
i horoucí
a matoucí.
Teď tvář je prázdná
jak ranní hrnek od kávy
jen sedlina černá
duše se chystá na máry
zachvění, netrpělivost
to smrtka je můj host.
Vítám tě, pojď dále!
Moje šlépěje mizí
za zrcadlovým rámem
stím který se láme
zrcadlo sklo se hroutí
prožraný rám je prázdný.





